Panel 2: Bezhotovostní společnost jako krok ke ztrátě svobody
Koronavirová pandemie se stala impulsem k rozvoji digitálních služeb a akcelerovala přechod k bezhotovostní společnosti. Spotřebitelé stále častěji využívají k platbám mobilní zařízení a další různé aplikace či metody. Velkému zájmu se rovněž těší alternativní platidla, kterými jsou například kryptoměny. Třeba Bitcoin bývá označován za novodobé zlato a tato kryptoměna se začíná objevovat v hledáčku velkých firem, jako je americká Tesla.
V této souvislosti je důležité připomenout balíček právních předpisů v oblasti digitálních financí, který koncem minulého roku vydala Evropská komise. Balíček je zaměřen zejména na stimulaci a rozvoj finančních inovací. Jeho součástí je i předpokládaný vývoj regulace v oblasti platebního styku a kryptoaktivit či vytyčení priorit v souvislosti s digitální transformací finančního trhu do roku 2024.
Evropská komise chce posílit strategickou autonomii ve finančních službách a efektivněji dohlížet na evropský finanční systém za účelem ochrany jeho stability. Další prioritou je zaměřit se na udržení již dosažené úrovně ochrany spotřebitele. Právě bezpečnost dat a zabezpečení je pro digitalizaci tohoto sektoru klíčové. V souvislosti s koronavirovou krizí je digitalizace finančního odvětví téměř nevyhnutelná.
Je z pohledu spotřebitele digitalizace finančních služeb bezpečná? Jaký způsobem lze regulovat rizika digitální transformace financí? Do jaké míry je digitalizace prospěšná a kdy už dochází k jejímu rozvoji na úkor občanské svobody? Jak se vyvarovat neustálému zadávání hesel, která si musíme pamatovat či psát na papírek, jenž následně stejně ztratíme? Jak rychle je schopna na digitalizaci reagovat Česká republika?
