Pracovní trh prochází v důsledku rozvoje umělé inteligence, robotizace a automatizace zásadní proměnou. Vznikají nové profese a některé zanikají. Tato transformace přináší nejen ekonomické příležitosti, ale také výzvy spojené s adaptací pracovní síly na nové podmínky a zajištění inkluzivního růstu. Klíčovým aspektem je rozvoj dovedností nezbytných pro digitální budoucnost. Přizpůsobení trhu práce těmto změnám vyžaduje rekvalifikaci pracovníků a vytvoření podpůrného rámce zajišťujícího, že implementace nových technologií nepovedou k prohlubování sociálních a ekonomických nerovností. Role státu je v tomto ohledu zásadní, a to zejména při investicích do vzdělávání a rozvoje digitálních dovedností.
Jak mohou umělá inteligence a automatizace zlepšit pracovní podmínky a zkrátit pracovní dobu, aniž by se snížila produktivita nebo ohrozila zaměstnanost? Jak může technologie podpořit lidskou inovaci? Může umělá inteligence pomoci řešit problém regionálních rozdílů v zaměstnanosti, například tím, že zpřístupní práci na dálku pro širší okruh lidí mimo městská centra?