Bezpečnostní situace v Evropě se po ruském vpádu na Ukrajinu razantně změnila a téměř všechny státy starého kontinentu přehodnotily své dosavadní výdaje na obranu a začaly mohutně zbrojit. Za bezpečnostní riziko musíme vedle vojenských konfliktů považovat také terorismus, nelegální migraci nebo nestabilitu zemí v těsné blízkosti členských států EU a NATO. Vedle konvenčních zbraní patří mezi hrozby pro demokratické státy také hybridní a kybernetické vedení války, proti němuž je potřeba se bránit různými nástroji. Nové technologie sice zdokonalují bojeschopnost moderních armád, současně ale také mohou být zneužity nepřítelem a stát se také hrozbou. Armády členských států NATO a EU čekají nákupy vojenských technologií budoucnosti, které mohou ovlivnit geopolitické uspořádání světa.
Jakou roli zastává digitalizace v sektoru obrany a při budování armády? A jak velkou hrozbou může naopak být?